Ústav olivounistiky FF UK

Vstáváme s olivounštinou

…každý den jedno nové olivounské slovo

Lekce XXIII.

dřevěný – – kokoňo

Etymologie

Výraz je odvozené od slova kokos, doslova znamená „to, co smrdí skoro jako kokos“

Příklady použití

.
Rogaňvon le šnikbu ňa šlamaš uť Rwanda kokoňo fičky.
Gymnasta dostal po epidemii ve Rwandě dřevěnou holeň.

.
Ňa židotuco bláťa ňuňe le oťobrbu meťka vuť krake u ni vuť kokoň u kul ňuňe le ni kvualabu ugrlul klubu eremi.
Po čtyřicátém požáru dokončili dům z cihel a ne ze dřeva a už nedovolili dědečkovi udělat elektriku.

Lekce XXII.

holič – – pidivon

Etymologie

Kořen slova znamená dítě, což odkazuje na fakt, že po oholení mají olivouni tváře jako dětské prdelky. Zajímavostí je, že v olivounštině je pidivon homonymem i pro pedofila.

Příklady použití

Pidivon le ťuňe pidibu ťukovake u ťuňe le malibu hajbu bombu baloune ožo šupoe
Holič nám oholil hlavy a my jsme mohli jít házet kameny na černý.

,.
Ňuňe le halibu Pidivon sevillo ožo do, em ťuňe le luďbu ožo Nova ožo Bubal magič.
Na Dvojce dávali Lazebníka sevillského, ale my jsme se dívali na Ďáblovu dílnu na Nově.

Lekce XXI.

hasit – – floribu

Etymologie

Kořen slovesa je odvozen od jména patrona hasičů svatého Floriána, který se u olivounů, jejichž obydlí jsou často vystavěna z březové kůry a briket z PePa, těší značné úcty.

Příklady použití

,,.
Ťuňe le ubu floribu urglul ňuchbu, em gaň le ni hajbu, ňuňe le hajbu kaňabu tajči.
Chtěli jsme hasit dědečka foukáním, ale nešlo to, tak jsme šli cvičit tajči.

.
Gaň le aň floribu uť gaňa motuctuc teletuc rch bleňa uť čutať.
Hasil si to v autě 180 km/hod. s alkoholem v břiše.

Lekce XX.

hra – – ši

Etymologie

Existuje pouze jedna, dosti neprůkazná teorie, že první hra, kterou olivouni znali, byla hra na mašinku. Přestože olivouni často obývali odstavené vlaky na nádražích, je nepravděpodobné, že by tomu tak bylo. Ostatně při tomto tvrzení si ťukají na hlavu i sami olivouni.

Příklady použití

:&;,&;.
Ňuň le kečbu: „Gaň la ni aň necubu, ňuň la labu iba ši“ u ňuň le ňuň perkačbu rémo baziňuch.
Řekl: „Neboj se, je to jenom hra“ a dráždil ho vadným granátem.

.
Ši Šegelemaň meťka la labu pjo šivone ťoť mele oťo meletuc mele.
Hra Dračí doupě je pro hráče od devíti do devadesáti devíti.

Lekce XIX.

holeň – – fičky

Etymologie

Vzniklo spojením kořene slov fiúbu (ničit) a ičky (výraz pro kožičkovou hůlku), která tvarem holeň připomíná. Olivouni totiž kvůli nedostatku pracovních nástrojů v kamenolomech často lámali kámen o vlastní holeň.

Příklady použití

,.
Ťuň la ňiňbu olivon, ňuň le ťutubu aň halibu fičky peň ťukovak.
Znám olivouna, který si dokáže dál holeň za hlavu.

,.
Ňuň le peťbu ňátek oťo fičky mó, karac ňuň le aň oťorchbu.
Dlouho boxoval čápa do holeně, až se tato amputovala.

Lekce XVIII.

hokej – – tlačoch

Etymologie

Konstrukce slova tlačoch je velmi komplikovaná. Vzniklo zřejmě náhradou části slova tlučoch (fotbal) za kořen českého slovesa tlačit, kteréžto vystihuje činnost hráčů s pukem. Záhadou zůstává etymologie slova tlučoch, ale i to, proč olivouni, zvyklí na extrémní mrazy, přijali do slovníku výraz pro fotbal dříve než pro hokej.

Příklady použití

.
Brbuňoch le oťohajbu u pidie le šibu tlačoch uť slabo haksee u šupo haksee karac oťo bilabóďa.
Přišla zima a děti (olivounské) hrály hokej v červených a černých čepicích až do února.

,.
Ňuňe le ubu šibu tlačoch, em kva le ňuň hibu oťorchbu ťukovak.
Chtěl hrát hokej, ale doktor mu musel amputovat hlavu.

Lekce XVII.

had – – bezňoch

Etymologie

Původ slova je nejasný, částečně ho odkrývá snad jen koncovka -ňoch, která označuje dobu, období či éru (fňogaňoch – jaro apod.). Doslovný překlad „období bezu“ příliš nenaznačuje, snad jen že olivouni v době, kdy kvetl bez, častěji hady pozorovali.

Příklady použití

,.
Bezňoche la aň olivone necubu šikeviča, ajto la oťohajbu rch ňuňe.
Hadi se olivounů často bojí, přichází s nimi smrt.

,.
Ňuň le lúbu oťo eremio orch, ňuň le luďbu bezňoch ožo aštamleta.
Močil do elektrické skříně, když uviděl hada na dosah.

Lekce XVI.

hudba – – hejahula

Etymologie

Původně citoslovce, kterým olivouni vyjadřovali radost z tance, se zabydlelo i v seriózní komunikaci.

Příklady použití

.
Ulihon gaglša ňuň le labu hejahulo kruťáňamaň ožo Hitrádio Magic.
Během revoluce byl hudebním dramaturgem na Hitrádiu Magic.

.
Ťuň la šuťabu krapopalať ožo čomifuka hejahula ožo olomať Praho fňogaňoch.
Čekám frontu na folklorní hudbu na festivalu Pražské jaro.

Lekce XV.

hruška – – huďá

Etymologie

Jde o zkomoleninu českého ekvivalentu s typickým temperamentním nádechem horňáckých olivounů.

Příklady použití

,.
Ňuň le škrblibu ťukovak šiši huďá, em žugalo chrach.
Měl hlavu tvaru hrušky, ale běžné barvy.

,,.
Ňuň la aúbu ťukovak, ňuň le škriblibu gája aléchracho bleňa vuť huďáe, ťuk.
Bolí ho hlava, měl dost bezbarvého alkoholu z hrušek, blbec.

Lekce XIV.

jezevec – – hiňek

Etymologie

Původ slova není znám.

Příklady použití

ů,.
Ňuň le šnikbu napičokůlo blikina hmoulo hiňek, em ňuň le labu guleno.
Dostal drahocennou fotografii gumového jezevce, ale byla falešná.

.
Ťuň la gaň feťeňbu hiňek rch glabulee u šanan u Utchagne.
Doporučuji vám jezevce s bramborami a cibulí a sklenku utchagnského.

Lekce XIII.

jmelí – – boďolé

Etymologie

Slovo odkazuje na olivounský výraz pro měsíc (bóďa) – zřejmě z důvodu podobnosti bobulek jmelí s měsícem. Podobnost s francouzským vínem z oblasti Beaujolais je zřejmě náhodná, i když je možné, že se olivouni z této parazitické rostliny pokoušeli něco vydestilovat.

Příklady použití

,!
Ťuň la ni aštambu ožo boďolé, em ťuň la ešagabu ožo ňuň!
Nedosáhnu na jmelí, ale dostřelím na něj!

&;.
Olivone la labu šiši boďolé – ňuňe la kruťáňo gusťabu u ňuňe la ni labu gája pupo bali ožo luďbu.
Olivouni jsou jako jmelí – dramaticky se množí a nejsou dost dobří ani na dívání.

Lekce XII.

jemný – – kvoňo

Etymologie

Slovo vzniklo ze jména olivounského donjuana Kvoňa známého vybranými mravy a galantností k samicím.

Příklady použití

,.
Ťuň la velebu kvoňo kužá, šikeviča rch žňama.
Mám rád jemný čaj, často s cukrem.

.
Čráko tič oťoklubu vuť Kennedy ťukovak kvoňo drtimaž.
Brutální atentát udělal z Kennedyho hlavy jemné filé.

Lekce XI.

jed – – pťaah [ptia-ax]

Etymologie

Původ slova je nejasný, jednou z možností je asociace na lepkavý zvuk zelené polotekutiny v zabroušeném flakónku, jak si (vlivem televize) olivouni jed obvykle představují. Původ související s jedním z vůdčích představitelů Vesmírných lidí (tzv. Ptaah) je nepravděpodobný.

Příklady použití

,,!
Žugalo žňam la labu pťaah, tuň la ňuň ni čubu, ťuň li aň drnbu!
Bežný cukr je jed, nejez ho, zabiješ se!

,!
Čutat la ťuň aúbu, ťuň la téžbu ťuň le ni čubu pťaah!
Bolí mě břicho, doufám, že jsem nepozřel jedu!

Lekce X.

ječet – – uhokečbu

Etymologie

Vzniklo spojením slov uho (zlý) a kečbu (hovořit, mluvit).

Příklady použití

,,.
Keňo la uho uhokečbu, em ugrlula la ňuň velebu, ťukovak la ťuň ni klačbu.
Keňo zle ječí, ale babička ho miluje, hlava mi to nebere.

„!“,.
„Jeťam!“, hajáne HC Okna Zlín le uhokečbu.
„Gól!“, ječeli fanoušci HC Okna Zlín.

Lekce IX.

jaro – – fňogaňoch

Etymologie

Olivounské slovo fňoga značí fialku. Proč si olivouni pro pojmenování ročního období vybrali právě ji, není zřejmé. Že by to bylo proto, že se tolik těšili z její kvetoucí krásy je nepravděpodobné.

Příklady použití

.
Ťaťať fňogaňocho ďule tlučocho ši.
Finále jarní části fotbalové soutěže.

,,.
Fňogaňoch le oťohajbu gája haťmať, ťuňe la oliv dadabu, ťuň li ni ajtobu ťuďá.
Jaro přišlo dost brzy, díky Bohu, dnes nezemřeme.

Lekce VIII.

ježek – – eevon

Etymologie

Kořen slovesa bodat (eebu) s koncovkou osoby činnost provozující -von, tedy ten, kdo bodá.

Příklady použití

.
Pupo olivoun la eebu šiši eevon.
Správný olivoun píchá jako ježek. (olivounské pořekadlo)

,.
Ňun le fiúbu žprke voplak, eevon u kukuťin.
Zničil exponáty bobra, ježka a jelena.

Lekce VII.

jelen – – kukuťin

Etymologie

Původ slova je nejasný, existuje jen nepřesvědčivá teorie, že je odkazem na obvykle vzrostlý jelení střapec.

Příklady použití

,.
Tuň le aň necubu kukuťin vuť baloun, ňuň le ňuň hajbu bubu.
Bál se jelena z kamene, chodil ho strašit (z věty bohužel není jasné, kdo koho).

.
Pidi le kukuťin oťoeebu u kukuťin karchbu.
Robátko (hajný) jelena bodnul a jelen běžel.

Lekce VI.

jablko – – mee [me-e, pl. me-e-e]

Etymologie

Nejpravděpodobnější původ tohoto slova se odvíjí od typického zvuku vydávaného zvířaty rodu Capra. Olivouni tím zřejmě dávají najevo, že by to nežrala ani koza. Příklady použití dokazují, že slovo se v základním významu používá jen zřídka.

Příklady použití

.
Ňuňe le špruňbo rch bleňa vuť meee.
Flámovali jsme s alkoholem z jablek.

,.
Mee la ťuň aúbu, ťuň la brbu šlež.
Bolí mě jablko (myšleno v koleni), umírám (doslova končím život).

Lekce V.

jogurt – – bulovemen

Etymologie

Původní mylná interpretace, že slovo znamená „nadojené z býka“ byla posléze nahrazena pravděpodobnějším původem, tedy volně přeloženo „mléko z Bulharska“ – kde také olivouni jogurt vynalezli poté, co nechali hrnec s mlékem v úděsných hygienických podmínkách.

Příklady použití

..
Ťuň la velebu kuťilo choceňo bulovemen. Ťuň la feťeňbu.
Mám rád čokoládový choceňský jogurt. Doporučuji.

()
Vuvo bulovemen – čivapo šlež (olivono počimé)
Čerstvý jogurt – dlouhý život (olivounská báseň)

Lekce IV.

jizva – – šlák

Etymologie

Jde pravděpodobně o syntézu českého slova šrám s onomatopoickým výrazem pro činnosti tyto jevy způsobující.

Příklady použití

,,,.
Ňuň le ajtobu, baloun le ňuň fiúbu šutrul – kaďin, uho šlák, ťour.
Zemřel, kamén mu zničil nos – guláš, zlá jizva, chudák.

.
Hulahou la gája šláke.
Akrobat má dost jizev.

Lekce III.

jojo – – čuču

Etymologie

Původ výrazu je zřejmý, je otrockým překladem hovorového českého přitakání, olivouni se patrně domnívali, že tak vzniklo slovo i v češtině.

Příklady použití

,.
Ňuň le karchbu šikeviča čuču, emen ňuň le zzbu.
Hrál si často s jojem, dokud nesplasknul.

,.
Ťuň li gaň halibu alérémo slabobo čuču, uťigana tucbóďa gaglša.
Dám ti bezvadné rudé jojo, blahopřání k říjnové revoluci.

Lekce II.

jízdenka – – ájaj

Etymologie

Vzniklo pravděpodobně zkomolením kořene haj ze slovesa hajbu (jet), nejedná se o slovo neutrální, ale citově zabarvené.

Příklady použití

,!
Ťuň la labu bědul, ťuň la ni škrblibu ájaj!
Jsem chudák, nemám jízdenku!

,.
Gaň la ni škrblibu ájaj uť dagaňa, ťuňe la hibu oťorchbu šutrul.
Nemáte jízdenku v autobusu, musíme amputovat nos.

Lekce I.

jitrnice – – goďa

Etymologie

Olivounské slovo goďa bylo převzato z romského goja (jitrnice) a jeho význam byl aktualizován pro olivounskou kuchyni. Olivounská goďa je tak často šizena strouhanou omítkou.

Příklady použití

,,.
Ni, ťuň la dadabu, ťuň ni la čubu olivono goďae.
Ne, děkuji, nejím olivounské jitrice.

Projekt Vstáváme s olivounštinou je financován z prostředků evropského fondu LPLT Les perles aux truies